
Hrdinou nového snímku Cesta kolem světa za 80 dní je výstřední vynálezce Phileas Fogg (Steve Coogan), jenž ve viktoriánském Londýně působí rozruch svými pokusy proniknout do tajů létání, elektřiny a kolečkových bruslí. Oficiální vědecké kruhy v čele s Lordem Kelvinem (Jim Broadbent), předsedou Královské akademie věd, však na jeho snahu pohlížejí s posměchem a přezíráním: všechno už přece bylo vynalezeno a objevovat něco víc je čirá pošetilost! V zoufalé snaze, aby ho vědecká komunita konečně začala brát vážně, uzavře Phileas Fogg s lordem Kelvinem bláznivou sázku: za osmdesát dní prý dokáže objet celý svět! Spolu se svým sluhou, Číňanem s francouzskou přezdívkou Passepartout (Jackie Chan), a odvážnou francouzskou malířkou Monique (Cécile de France) se Fogg vydává na šílený závod s časem, v němž zdolávají země a kontinenty nejrůznějšími dopravními prostředky, po souši, po vodě i ve vzduchu.
Staré dobrodružství v nové podobě
„Verneovu Cestu kolem světa za 80 dní každý zná, takže se pro nás mohla stát skvělým odrazovým můstkem,“ říká Jackie Chan, který do

Coraci byl doposud především režisérem komedií (mj. Píseň pro nevěstu, Vodonoš) a Cesta kolem světa za 80 dní se pro něj stala první velkorozpočtovou podívanou. Producent Cary Granat o něm říká: „Ve Frankovi Coracim jsme našli skutečného vizionáře, který klasickému Verneovu příběhu vdechl vizuální magii a přesvědčivost.“
Režisérovi bylo od počátku jasné, že samotné cestování kolem světa už v dnešní době není dostatečně atraktivní a že filmová adaptace románu bude vyžadovat nový přístup. Klíčem k nové interpretaci se mu staly vynálezy: „Napadlo mě udělat z Philease Fogga bláznivého vynálezce, který si vyrábí spoustu nejrůznějších bizarních hračiček.“ Myšlenka proměnit Fogga v muže, který jde o krok napřed před svou dobou, nejenže příběh obohatila o další zábavnou vrstvu, ale navíc do něj vnesla typickou atmosféru známou i z jiných Verneových románů.
Hlavní hvězdou v hereckém ansámblu Cesty kolem světa za 80 dní se stal Jackie Chan v roli Foggova sluhy, pomocníka a někdy také zachránce Passepartouta. Jeho role se ve srovnání s literární předlohou rozrostla o důležitou vedlejší zápletku: Passepartout má za úkol vrátit do své rodné vesničky Lanzhou kultovní nefritovou sošku Buddhy. „Myslím, že je to poprvé, co Jackie hraje také pro dětské publikum,“ říká producent Hal Lieberman. Chan přivítal výzvu vyzkoušet si poněkud odlišný žánr, než na jaký byl dosud zvyklý: „Rád bych, aby mě publikum bralo také jako herce, a ne jenom jako akční hvězdu,“ říká. Ve spolupráci s režisérem Coracim Chan snímek obohatil o řadu dynamických akčních scén, inspirovaných slavnými čísly Bustera Keatona, Charlieho Chaplina či Freda Astaira.
Pro roli Philease Fogga režisér Coraci už od začátku počítal s britským hercem Stevem Cooganem: „Musíte věřit, že Fogg je génius, ale také to je tak trochu legrační týpek. Když jsem Stevea viděl ve filmu Nonstop party, hned mi bylo jasné, že jsem našel svého člověka,“ říká. Producent Cary Granat dodává: „Steve Coogan je Peter Sellers své generace. Je neuvěřitelně talentovaný.“

Coogan byl příležitostí zahrát si Fogga ihned nadšen: „Cesta kolem světa je slavný příběh. Je to velká zodpovědnost, ztělesnit takovou proslulou postavu, o které už každý čtenář má nějakou představu a od vás očekává, že tuto představu naplníte. Ale právě to mě na té roli přitahovalo.“ Jeho hrdina se ovšem ve srovnání s románovou předlohou poněkud změnil: „V knize je Fogg záměrně vykreslen jako poněkud šedivá, upjatá figura,“ říká Steve Coogan. „Frank se rozhodl změnit ho v nadšence, který navíc nemá příliš velké sebevědomí, čímž mi dal daleko větší komediální prostor.“
Spolu s Foggem a Passepartoutem absolvuje osmdesátidenní cestu kolem světa také francouzská avantgardní malířka Monique, jejíž tvorba nenachází pochopení u dobových kritiků. „Stejně jako Phileas, také Monique je o krok napřed před svou dobou,“ říká Frank Coraci. „Je to vášnivá žena, která si umí jít za tím, v co věří.“ Představitelku Monique hledali tvůrci mezi nejlepšími francouzskými herečkami a nakonec ji objevili v rodilé Belgičance Cécile de France. „Cesta kolem svět za 80 dní je přesně ten druh dobrodružného filmu, které jsem milovala jako dítě,“ říká. „Právě kvůli takovýmto filmů jsem se chtěla stát herečkou.“ Britský herec Jim Broadbent ztělesnil Foggova hlavního protihráče, konzervativního Lorda Kelvina. „Kelvin je skrznaskrz padouch,“ vysvětluje Broadbent. „Dělá všechno pro to, aby tu úžasnou cestu kolem světa překazil. Je z hloubi duše přesvědčen, že věda a

Po stopách trojice, cestující kolem světa, se vydává Ewen Bremner v roli inspektora Fixe, najatého Lordem Kelvinem. Jeho hrdina ve filmu slouží hlavně jako neškodný boxovací pytel, jehož jednání připomíná eskapády figurek z kreslených filmů. „Pokaždé, když se objeví na plátně, skončí to pro něj nějakou katastrofou,“ říká Bremner. „A přitom je stále přesvědčen, že má situaci pod kontrolou.“
V symbolických roličkách se v průběhu filmu objeví celá řada hvězdných tváří. Arnold Schwarzenegger, k nepoznání změněný neobvyklou parukou, se ve filmu objeví v roli marnivého tureckého prince, který se zamiluje do Francouzky Monique. Komik Rob Schneider (Žába k zulíbání) si zahrál tuláka, který Philease Fogga učí žebrat. Kathy Batesová (Misery nechce zemřít) v závěru filmu ztělesnila královnu Viktorii, Owen a Luke Wilsonovi se zase objeví ve scéně na Divokém západě. „Putování kolem světa přináší divákům řadu překvapení, a chtěl jsem, aby jedním z těch překvapení byli i lidé, které hrdinové potkávají,“ říká Frank Coraci.
Na cestě kolem světa
Klíčovou roli pochopitelně stál výběr co nejpestřejších natáčecích

Patrně nejobtížnější scénou, natáčenou v evropských exteriérech, bylo dramatické přistání Foggova létacího stroje před davem čumilů na schodech Královské akademie věd. Příslušné záběry se natáčely na jednom berlínském náměstí. Technický štáb tam vybudoval obrovskou třicetimetrovou konstrukci, ze které improvizovaný „létací stroj“ spouštěli na zem. „Náměstí bylo pro naše potřeby dokonalé,“ říká Blake. „Nejenže bylo dostatečně velké, ale navíc bylo obklopeno nádhernými historickými stavbami, především pak budovou Opery, která nám posloužila jako Akademie věd.“ Na jedné straně náměstí však bylo nutno zakrýt modernější stavby, a tak tam tvůrci vybudovali vlastní „historickou“ budovu, zhruba dvanáct metrů vysokou, šedesát metrů dlouhou repliku v obdobném stylu jako okolní domy.
Celková vizuální podoba snímku se nese v duchu „futuristického retra“: děj se odehrává na konci 19. století, ale jeho hrdinové (stejně jako jejich autor, Jules Verne), jsou zároveň již jednou nohou v budoucnosti. Tvůrci se přitom inspirovali poetikou padesátých let 20. století. „Padesátá léta jsme si zvolili proto, že v té době lidi hodně pohlíželi do budoucnosti. Stavěli první kosmické rakety a podobné věci. Snažili jsme se tohoto ducha integrovat do doby kolem roku 1880,“ říká Perry Blake.
Na celkové vnější podobě filmu se podílela také návrhářka kostýmů Anna Sheppardová: „Tento projekt byl pro mě poněkud neobvyklý, protože obvykle pracuji na filmech z druhé světové války, jako byl Pianista či Schindlerův seznam,“ říká. „Film plný létacích strojů a jiných vynálezů si žádá trochu jiný přístup. Nemusela jsem se tak přísně držet dobových reálií a mohla jsem popustit uzdu fantazii. Kostýmy, které se v Cestě kolem světa objeví, jsou proto spíše mou interpretací dobové módy.“